Narozeniny Asterixe a Obelixe - Zlatá kniha

Obsah:

Díl vydaný k padesátému výročí prvního vydání Asterixe. Pojem "obsah" nemá v případě tohoto sešitu příliš smysl... a je zcela shrnut v názvu. Jde o scénky na téma použité v dílu Asterix a Latraviata, tentokrát si gratulanti dávají více záležet (v prvním pokusu o narozeniny se vesničané zmohli akorát na to, že nezabránili příjezdu matek Asterixe a Obelixe)... a právě výběr a plánování darů jsou použity pro předvedení Uderzeho kreseb či maleb.

Na tomto místě prohlašuji, že Uderzeho kresby a malby jsou geniální, mají široký záběr a většinou nepostrádají vtip... A díky nim má tento díl sběratelskou hodnotu. S tím, co by měl být scénář, tedy to co se "děje"... s tím je to výrazně slabší.

Začátek vypadá slibně, ale hříčka na téma "jak by mohli vypadat za pár desítek let" se zvrhne vstupem autora do děje, následuje shromáždění vesničanů a hostů s předvedením plánování darů, proložené scénkami "jak dostal Obelix předevčírem dopis" a "Caesar se pokouší darovat běhavku", jedna slabší než druhá. Zajímavější byly možná "alternativní pointy" některých scén ze starších dílů. Navíc, dojem "tohle jsem už někde viděl" jsem měl u více scének i karikatur (a nemyslím tím jen, že znám originály... prostě jsou tu znovupoužité).

Honajzův názor:

Ohromné zklamání. Chápu snahu o nějakou poctu a představení skoro všceh postaviček z nejslavnějších Asterixových příběhů, ale tohle nemá hlavu ani patu. Berlička vymýšlení dárků pro Asterixe s Obelixem je hodně chabá a obehraná navíc, a přesně jak píše Otvírák - když už se objevilo něco, co alespoň vzdáleně připomínalo aspoň nějaký minipříběh, šlo o stokrát provařený vtip, nenápaditou recyklaci bez nějakého nového nápadu. Od alba k 50letému výročí bych vážně čekal víc, skutečně nějaký příběh, maximum vtipu, některé tradičné scény a vtipy postavené na hlavu (třeba zamilovaný Panoramix, Obelix držící dobrovolně dietu, Římané, kteří nečekaně Asterixe s Obelixem porazí, kanec honící Obelixe po lese, prostě něco takového). Tohle je nesourodá směska nápadů bez nosnějšího příběhu, scénky jak ze Zlaté mříže, nebo jak se jmenoval ten pořad na Nově, některé nápady ani nejsou dotaženy (Asterix a Obelix ve filmu)... Zkrátka by toho bylo hodně. Co jsem miloval na původních příbězích, byl vtip, scenáristická i ilustrační vychytanost, fórky v obraze, a jistá poetika. Tohle je komerční dryáčnictví nejhoršího, nováckého kalibru.

[Honajz, 4.11.2009]

Poznámky k detailům - hnidopíchání:

• Hnidopíchání... do takto samoúčelně postaveného děje nemá smysl. Bylo by asi rekordně dlouhé.
• Sešit ovšem začíná silně emočními předmluvami Alberta Uderza a Anny Goscinniové, dcery původního scénáristy René Goscinnyho. Víceméně jsou asi zaměřené proti takovým nechutným hnidopichům jako jsem já, co volají po původní kvalitě... A musím přiznat, že na mne zapůsobil... Ano, chápu proč po Goscinnyho smrti vydal Uderzo ještě nějaké díly. Hlad po nich byl a je určitě velký. Dobře. Ale nic z toho neospravedlňuje, že si nenajal nějakého - jakéhokoliv, nevěřím, že by sehnal horšího - scénáristu. Vždyť se ten chlápek chlubí, jak pořád jezdí v novém Ferrari. Tak by snad mohl mít i na dobrého scénáristu.
• Tak konečně víme, z jeho cestovního pasu, kolik má (kreslený) Asterix roků. LXXXV - L = XXXV. Je tedy stejně starý jako já :o)
• Tento díl se neprojeví ve statistikách výskytů osob, dějů a popisu vedlejších postav. Doplním pouze latinu... a k té hnidopíchnu... v psaném přání od Trojnožky (str.15) je hned v prvním slově překlep, "Dui" nedává smysl, má být "Qui ..." (Kdo...)