Asterixův syn
Originál (27.) Le fils d'Astérix (1983)
Egmont (27.) 12. 07. 2006, přeložil Michal Lázňovský
Obsah:
Jednoho rána najde Asterix před svým domem položené batole - chlapečka zabaleného v jemně vyšívaných peřinkách.
To vyvolá ve vesnici různé dohady a podezření, ohledně otcovství... které Asterix musí vyvráti tím, že najde rodiče.
A než stihne vymyslet něco rozumného, Obelix napojí dítě mlékem s příměsí kouzelního nápoje... a to začne svou sílu využívat ke hraní, tedy k občasnému mávání živými chřestíky nebo k útěkům z postýlky..
Z kvality plenek Asterix usoudí, že by se měl pozeptat u Římanů, zda některému bohatšímu nechybí dítko.
Hned u vesnice potká prefekta Pichlocactuse, sčítajícího obyvatele Galie, ten ale po výprasku nic neřekne, tedy ani o dítěti, a tak pokračují v pátrání po římských táborech.
V posledním z nich, v Akvariu, se ale dozví, že Pichlocactus ve skutečnosti po nějakém dítku pátrá.
Když však potkají jeho belhající četu, dozví se pouze, že se vrátil do Condatu a že nedělá pro Caesara, který má práci v Germánii.
V Condatu se Pichlocactus setkává s Caesarovým adoptivním synem Brutem, a vydávají se spolu k vesnici aby dítě jakýmkoli způsobem získali.
Prozatím vyšlou legionáře Nadhodnotuse v převleku za prodavače dětských chrastítek, ten však neuspěje, protože nápojem nacucané dítko jej považuje za hračku.
Po jeho zděšeném návratu vysílá do vesnice Brutus prefekta Pichlocactuse v převleku za kojnou.
Ten má sice větší úspěch, jeho vojenský zpěv maleho uspává, ale při pokusu o únos nakonec i on před dítětem v hrůze prchá.
To už přejde Bruta trpělivost, zničí vesnici nepoddajných Galu a zkušeně zorganizuje i provede únos dítěte.
Asterix však Caesarova adoptivního syna unášejícího jeho adoptivního syna s pomocí Obelixe dostihne, dovede je zpět k troskám vesnice, kde dojde k odhalení pointy celého příběhu, dorazí rodiče malého, takže už víc k obsahu neprozradím...
Ale co se mne týče, ta pointa je... divná.
Poznámky k detailům - hnidopíchání:
- Proč jsem si myslel že je Asterixova vesnice na západním pobřeží? A včil vidím, že je na východním - slunce vychází nad mořem, str.5.
Chtěl jsem to dohledat... a zjišťuji že pan Uderzo má fatální problém nejen s měsícem...
Podíval jsem se na Věštce, kdeže byl situován ten ostrůvek co na nej Majestatix nařídil evakuaci vesnice... a ejhle, byl přesně na jih (str. 38), jediný směr kde nemůže být ani náhodou :o)
- Obelix vyrůstal na vesnici, žije tam... a při tom ani trochu netuší (str. 7) jak se dojí mléko? Ne, ne... zkusím i tentokrát nepoužít pojem "Lacinofórkovi".
- ... i když, přesně ten pojem bych nejraději použil kvůli přízvuku majitele krávy, Paidanohydoixe... nevypadá že by žil v ůplně jiném kraji, aby musel mít moravský přízvuk (str 19)
- když už jsem u tohoto dialogu, ještě dvě poznámky
- Obelix je překvapen a nadšen tím, že má hned u vesnice pole plné menhirů? Cože? Ale když on vlastně na vesnici neviděl že se krávy dojí.. asi chci po něm moc.
- To už máme druhé vysvětlení řad menhirů. Připomínám že když slíbil Alfabetix odvézt Asterixe, Obelixe a Pepého do Hispánie, nechal si za to zaplatit menhiry na "úpravu pozemků".
- Proč se Pichlocactus po incidentu u vesnice vrátil do Condatu sám, bez svých vojáků?
- Co se Condatu týče, v okamžiku kdy se Brutus vynoří za závěsem, na str. 17, řekl bych že Uderzovi ulétla perspektiva, na to jak by měl být za sloupem daleko, je Brutus moc vysoký.
- Loudylix, stráž u vesnice, se objevuje jen kdy se to hodí ději...
Není tam v okamžiku kdy před branou do vesnice potkají Asterix a Obelix Pichlocactuse, str. 12, ani když se vrací, str.17... Ale když jde o "vtip" s podobností chování se stráží římanů, tedy při průniku přestrojeného legionáře Nadhodnotuse, str. 25 a 28, nebo přestrojeného Pichocactuse, str.30 a 37, tak to tam okouní.
- Ten kdo vkládal do bublin český překlad se nechal zmást počítači a anglosaským zápisem čísel. U nás se čárka pouzívá vždy a výhradně k oddělení desetin, tedy jako desetinná čárka.
Pokud typografové chtějí odělit tisíce od stovek, použijí mezeru.
Takže, římská míle nemá necelý metr a půl, jak nám tvrdí vysvětlivka na straně 41, ale necelý kilometr a půl.
Ale předpokládám, že nikdo se tím netradičním zápisem zmást nenechal, tak jen připomenu, že míle je tisíc dvojkroků.
- Vida, Brutus se ukázal býti lepším vojevůdcem než Caesar, nepoddajnou vesnici zničil během chvilky ;)
- A vůbec, já bych tento díl nazval spíše "Asterix a syn".
Nebo... že by měl tehdy v Egyptě Asterix něco s Kleopatrou?!
Hm... to by potom dostal jiný rozměr už tehdejší název Asterix a Kleopatra... :o)
Pozor, z následujících řádků lze pochopit pointu příběhu!
- Nějak jsem nepochopil jak Kleopatra synka dostala nenápadně z Říma až před Asterixovu chýši... Když pominu celou cestu z Říma, stejně mi není jasné kdo našel odvahu a vlezl do vesnice nepoddajných Galů, tam našel správný dům... a to s dítětem které mělo tendenci tak pěkně křičet.
- V komentáři závěrečné hostiny je Caesarion označen jako Ptolemaios XVI., podle mých informací to však byl Ptolemaios XV.
A toho vládnutí si v Egyptě moc neužil, v roce 30 p.n.l. jej nechal zavraždit Octavianus (Augustus)... zemřel tedy v sedmnácti letech.
Nebo ve čtrnácti, máme-li věřit zdrojům tvrdícím, že se narodil tři měsíce po Caesarově smrti.
- Brutus... jeho první vystoupení, kterak v cirku znuděně sledoval, kterak je Asterix gladiátorem, to se mi líbilo...
Další... ale ne, rozšířím stránku s historickými osobnostmi, rozepíšu jeho výstupy tam.
Já jen že mi tady to jeho chování moc nesedlo.
- Raději připomenu, že po Caesarovi dědili vnuci jeho sester, 3/4 adoptivní syn Gaius Octavius (později císař, caesar, Augustus) a zbylou čtvrtinu Lucius Pinarius a Quintius Pedius. O Caesarionovi nebyla v závěti ani zmínka.
- Ten konec... jak sem psal, připadá mi to divné.. křečovité... příjezd Caesara a ještě překvapivějsí zjevení Kleopatry. Caesar že obnoví vesnici jeho nepřátel... Ja nevím, prostě divné.