Asterixův syn

Obsah:

Jednoho rána najde Asterix před svým domem položené batole - chlapečka zabaleného v jemně vyšívaných peřinkách. To vyvolá ve vesnici různé dohady a podezření, ohledně otcovství... které Asterix musí vyvráti tím, že najde rodiče. A než stihne vymyslet něco rozumného, Obelix napojí dítě mlékem s příměsí kouzelního nápoje... a to začne svou sílu využívat ke hraní, tedy k občasnému mávání živými chřestíky nebo k útěkům z postýlky..

Z kvality plenek Asterix usoudí, že by se měl pozeptat u Římanů, zda některému bohatšímu nechybí dítko. Hned u vesnice potká prefekta Pichlocactuse, sčítajícího obyvatele Galie, ten ale po výprasku nic neřekne, tedy ani o dítěti, a tak pokračují v pátrání po římských táborech. V posledním z nich, v Akvariu, se ale dozví, že Pichlocactus ve skutečnosti po nějakém dítku pátrá. Když však potkají jeho belhající četu, dozví se pouze, že se vrátil do Condatu a že nedělá pro Caesara, který má práci v Germánii.

V Condatu se Pichlocactus setkává s Caesarovým adoptivním synem Brutem, a vydávají se spolu k vesnici aby dítě jakýmkoli způsobem získali. Prozatím vyšlou legionáře Nadhodnotuse v převleku za prodavače dětských chrastítek, ten však neuspěje, protože nápojem nacucané dítko jej považuje za hračku. Po jeho zděšeném návratu vysílá do vesnice Brutus prefekta Pichlocactuse v převleku za kojnou. Ten má sice větší úspěch, jeho vojenský zpěv maleho uspává, ale při pokusu o únos nakonec i on před dítětem v hrůze prchá.

To už přejde Bruta trpělivost, zničí vesnici nepoddajných Galu a zkušeně zorganizuje i provede únos dítěte. Asterix však Caesarova adoptivního syna unášejícího jeho adoptivního syna s pomocí Obelixe dostihne, dovede je zpět k troskám vesnice, kde dojde k odhalení pointy celého příběhu, dorazí rodiče malého, takže už víc k obsahu neprozradím...

Ale co se mne týče, ta pointa je... divná.

Poznámky k detailům - hnidopíchání:

• Proč jsem si myslel že je Asterixova vesnice na západním pobřeží? A včil vidím, že je na východním - slunce vychází nad mořem, str.5. Chtěl jsem to dohledat... a zjišťuji že pan Uderzo má fatální problém nejen s měsícem... Podíval jsem se na Věštce, kdeže byl situován ten ostrůvek co na nej Majestatix nařídil evakuaci vesnice... a ejhle, byl přesně na jih (str. 38), jediný směr kde nemůže být ani náhodou :o)
• Obelix vyrůstal na vesnici, žije tam... a při tom ani trochu netuší (str. 7) jak se dojí mléko? Ne, ne... zkusím i tentokrát nepoužít pojem "Lacinofórkovi".
• ... i když, přesně ten pojem bych nejraději použil kvůli přízvuku majitele krávy, Paidanohydoixe... nevypadá že by žil v ůplně jiném kraji, aby musel mít moravský přízvuk (str 19)
• když už jsem u tohoto dialogu, ještě dvě poznámky
  • Obelix je překvapen a nadšen tím, že má hned u vesnice pole plné menhirů? Cože? Ale když on vlastně na vesnici neviděl že se krávy dojí.. asi chci po něm moc.
  • To už máme druhé vysvětlení řad menhirů. Připomínám že když slíbil Alfabetix odvézt Asterixe, Obelixe a Pepého do Hispánie, nechal si za to zaplatit menhiry na "úpravu pozemků".
• Proč se Pichlocactus po incidentu u vesnice vrátil do Condatu sám, bez svých vojáků?
• Co se Condatu týče, v okamžiku kdy se Brutus vynoří za závěsem, na str. 17, řekl bych že Uderzovi ulétla perspektiva, na to jak by měl být za sloupem daleko, je Brutus moc vysoký.
• Loudylix, stráž u vesnice, se objevuje jen kdy se to hodí ději... Není tam v okamžiku kdy před branou do vesnice potkají Asterix a Obelix Pichlocactuse, str. 12, ani když se vrací, str.17... Ale když jde o "vtip" s podobností chování se stráží římanů, tedy při průniku přestrojeného legionáře Nadhodnotuse, str. 25 a 28, nebo přestrojeného Pichocactuse, str.30 a 37, tak to tam okouní.
• Ten kdo vkládal do bublin český překlad se nechal zmást počítači a anglosaským zápisem čísel. U nás se čárka pouzívá vždy a výhradně k oddělení desetin, tedy jako desetinná čárka. Pokud typografové chtějí odělit tisíce od stovek, použijí mezeru. Takže, římská míle nemá necelý metr a půl, jak nám tvrdí vysvětlivka na straně 41, ale necelý kilometr a půl. Ale předpokládám, že nikdo se tím netradičním zápisem zmást nenechal, tak jen připomenu, že míle je tisíc dvojkroků.
• Vida, Brutus se ukázal býti lepším vojevůdcem než Caesar, nepoddajnou vesnici zničil během chvilky ;)
• A vůbec, já bych tento díl nazval spíše "Asterix a syn". Nebo... že by měl tehdy v Egyptě Asterix něco s Kleopatrou?! Hm... to by potom dostal jiný rozměr už tehdejší název Asterix a Kleopatra... :o)

Pozor, z následujících řádků lze pochopit pointu příběhu!

• Nějak jsem nepochopil jak Kleopatra synka dostala nenápadně z Říma až před Asterixovu chýši... Když pominu celou cestu z Říma, stejně mi není jasné kdo našel odvahu a vlezl do vesnice nepoddajných Galů, tam našel správný dům... a to s dítětem které mělo tendenci tak pěkně křičet.
• V komentáři závěrečné hostiny je Caesarion označen jako Ptolemaios XVI., podle mých informací to však byl Ptolemaios XV. A toho vládnutí si v Egyptě moc neužil, v roce 30 p.n.l. jej nechal zavraždit Octavianus (Augustus)... zemřel tedy v sedmnácti letech. Nebo ve čtrnácti, máme-li věřit zdrojům tvrdícím, že se narodil tři měsíce po Caesarově smrti.
• Brutus... jeho první vystoupení, kterak v cirku znuděně sledoval, kterak je Asterix gladiátorem, to se mi líbilo... Další... ale ne, rozšířím stránku s historickými osobnostmi, rozepíšu jeho výstupy tam. Já jen že mi tady to jeho chování moc nesedlo.
• Raději připomenu, že po Caesarovi dědili vnuci jeho sester, 3/4 adoptivní syn Gaius Octavius (později císař, caesar, Augustus) a zbylou čtvrtinu Lucius Pinarius a Quintius Pedius. O Caesarionovi nebyla v závěti ani zmínka.
• Ten konec... jak sem psal, připadá mi to divné.. křečovité... příjezd Caesara a ještě překvapivějsí zjevení Kleopatry. Caesar že obnoví vesnici jeho nepřátel... Ja nevím, prostě divné.